Posouváme hranice až za bod zlomu

To vám takhle na začátku června přijde email a v něm úkol, abyste vyzkoušeli metodu „Break point“. Co to jako je? Nikdy jsem o tom neslyšela. A umíte si představit červnovou učitelku?

Jestli ne, obrázek vám napoví. Koluje po sociálních sítích už nějaký ten pátek a vždycky se v červnu záhadně objeví. Nevím, kdo je autorem, ale asi měl doma jednu takovou, jelikož ji dokonale vystihl.

učitelka

Ale zpátky k metodě. Začala jsem pátrat, co je to za metodu. Když to dáte do vyhledávače, vyjede vám všechno možné od názvu firmy až po film o extrémních sportovcích. Samozřejmě jsem ho zkoukla v rámci výzkumu bodu zlomu nebo spíš prokrastinace 🙂 Přišla jsem sice na to, jak extrémní sportovci chápou bod zlomu, ale jak má vypadat metoda, to ne.

Naštěstí jsem nebyla sama, kdo metodu neznal, tudíž přišel email s doplňujícími informacemi. Že mě to nenapadlo dřív, zeptat se.

BREAK – POINT  neboli   BOD ZLOMU

Na lístečcích jsou sepsány výroky o probíraném tématu.

Tyto výroky si nejprve každý sám seřadí od toho, se kterým souhlasí nejvíce až po ten, se kterým úplně nesouhlasí.

Vyznačí hranici – bod zlomu – tam, kde se jeho souhlas mění v nesouhlas.

Poté se o výrocích diskutuje ve skupině a tvoří se nová škála a nový break-point.

 

A teď Babo raď! Co s tím s žáky na prvním stupni? Tohle nedají, už vidím, jak v červnu poctivě diskutují. No ale, co se dá dělat. Vyzkoušíme a uvidíme. Vymyslela jsem proto následující výroky, asi nejsou nijak oslnivé, ale když je ten červen.

 

Vyslat do vesmíru psa bylo správné, i když věděli, že cestu nepřežije.

Osídlení Marsu bude nevyhnutelné.

Každá země planety by se měla podílet na uklízení vesmírného prostoru.

Lety na Měsíc neměly být zastaveny.

Jednosměrná cesta dobrovolníků na Mars je správné rozhodnutí.

Lidé by se měli více soustředit na záchranu naší planety než na osídlování vesmíru.

 

Světe div se, stalo se něco záhadného. Až na tři chlapce, kterým se fakt nechtělo, celá třída páťáků fungovala a vážně diskutovala.

Nejprve jsem rozdala výroky na bílém papíře, každý si je nastříhal a seřadil je podle sebe. Překvapilo mě, že všichni výrokům rozuměli, nikdo se na nic neptal.

bod zlomu

bod zlomu1

Následně utvořili skupiny po třech, obdrželi barevné výroky a začali diskutovat. Chodila jsem kolem a naslouchala.

Nedá se to úplně popsat, ale třeba jednosměrnou cestu na Mars dávala většina skupin až za bod zlomu, ale ne proto, že ten člověk tam pravděpodobně umře. Souhlasili s tím, že je to jeho rozhodnutí, tak to může udělat. Spíš řešili, že je bezohledný a nepřemýšlí o tom, jak se cítí jeho rodina.

Nebo taky nechápali, proč vyslali do vesmíru psa, když stejně věděli, že umře. Z jejich úhlu pohledu to byla zbytečná smrt bezbranného tvorečka. Taky se tento výrok bezkonkurenčně umístil jako úplně poslední v celé té škále u většiny skupin.

bodzlomu3

Zajímavá byla i diskuze o úklidu vesmíru. Ať si to přece uklidí ti, co to tam udělali. Proč by se na úklidu měly podílet všechny státy planety? Ale při rozpitvání tohoto výroku se to už nejevilo jako jednoznačné.

bod zlomu2

Na prvním místě se zase umístil výrok o záchraně naší planety. Lety do vesmíru jsou sice fajn, výzkum je opravdu nevyhnutelný, ale bude to ještě nějakou dobu trvat a taky se může stát, že mezitím svou planetu totálně zlikvidujeme. Žáci řešili, že zničíme deštné pralesy nebo že vyčerpáme zásoby pitné vody. Páťáci.

bod zlomu4

Co mě ještě víc překvapilo, byly znalosti žáků o letech do vesmíru. Vůbec jsme toto téma neprobírali, ale přesto znali neskutečné množství informací.

Třeba, že Lajka se vůbec nedostala do vesmíru a umřela po pěti hodinách letu na horko a stres. Kdo byl první kosmonaut na Měsíci a odrecitovali i památnou větu. A nebo že se se chystá stavba vesnice na Měsíci a že ji budou stavět roboti z dílů, které má tisknout 3D tiskárna.

Na závěr ještě k metodě. Po mém prvním setkání s ní mohu říci, že je rozhodně zajímavá. Dovolí vám odhalit, jak žáci přemýšlejí, co všechno o tématu vědí, a jaké hodnoty uznávají. Na druhou stranu dává větší prostor extrovertům a rozhodně bych ji nezkoušela se třídou, která neprošla základy kritického myšlení.

I přes to, že s třídou pracuji metodami kritického myšlení dva roky, by člověk stojící za dveřmi třídy měl pocit, že mají žáci přestávku a učitel tam není. Diskutovat se fakt potichu nedá. Zvlášť, když diskutujících skupin je sedm najednou.

Lenka Skýbová
Mou vášní je využívání dotykového zařízení ve vyučování a díky tomu pomáhám učitelům ovládnout iPad tak, aby jejich výuka byla netradiční, zábavná a smysluplná. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Klára Svobodová napsal:

    super nápad!

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *