Červen – čas kontrolních prací. A nebo taky ne.

Je zrovna období, ve kterém se na školách píší kontrolní práce. Někdo ji píše za celé druhé pololetí, někdo jen z posledního probraného celku. Učitelé to tak dělají, co si pamatuji. Podle mě je na čase to změnit. Jen proto, že se to tak dělalo vždycky, to nemusíme dělat stále dokola.

Pamatujete si situace, kdy jste ve škole psali písemku?

Já se většinou učila na poslední chvíli, napsala jsem, co jsem si zapamatovala a za dva dny jsem už téměř nic nevěděla. Totéž dělají žáci ve školách a je jedno jestli na základní, střední nebo vysoké škole.

Dospěla jsem k názoru, že to k ničemu nevede, a rozhodla jsem se místo písemné práce nechat žáky pátrat a objevovat neznámé.

Vesmírný projekt

Probírali jsme zrovna vesmír, teda probírali, z celého vzdělávacího bloku jsme měli probráno akorát Slunce. Každý dostal papír velikosti A3 a barevně vytištěné obrázky jednotlivých planet – podotýkám, že bez názvů.

Úkol zněl jednodušeztvárnit sluneční soustavu tak, aby v ní bylo Slunce a všech osm planet ve správném pořadí. U každé planety měl být její název a minimálně dvě věty textu vztahujícího se k dané planetě.

Žáci mohli použít učebnice, encyklopedie, mobilní telefony nebo iPady. Co se týká toho, jak měla jejich práce vypadat po výtvarné stránce, nedostali žádné pokyny, nechala jsem všechno na nich.

vesmír11
vesmír1

Kdo si myslí, že to bylo lehké, tak je na velkém omylu. Už jen pátrání která planeta je která bylo docela obtížné, nakonec ale všichni našli správné názvy ke správnému obrázku planety.

Další výzvou byl český jazyk, jelikož tentokrát jsem oznámila, že kromě odborných znalostí z přírodovědy budu hodnotit pravopisné chyby a výtvarnou stránku celé práce.

A samotný obsah? Objevili mnohem více zajímavějších informací než je v učebnici. Našli nejvyšší horu sluneční soustavy (Olympus Mons na Marsu), tři sta let trvající bouři na Jupiteru (jeden ze sedmi divů sluneční soustavy), větrné smrště na Neptunu a mnoho dalších.

vesmír9

vesmír5

Na projektu pracovali dvě vyučovací hodiny, což je oproti klasické písemce problém. Ta zabere méně času. Pro mě ale byla důležitější vnitřní motivace žáků. Chytlo je to tak, že mě „ukecali“, že si to chtějí vzít domů a dokreslit další části. Tohle by se u písemky nestalo.

Někteří se do toho tak zakousli, že zpracovali kromě sluneční soustavy i lety do vesmíru, druhy galaxií nebo raketoplánů. Přidali k původní A3 další části a vznikl jim jednoduchý skládací lapbook. Sami od sebe, tohle přece nemuseli.

vesmír6
vesmír10

Své práce si pak další vyučovací hodinu ve skupinách vzájemně prezentovali. Sami vybrali tu nejlepší a tu pak dotyčný prezentoval před třídou. Tohle byl prostor pro zjištění, zda si taky něco zapamatovali ne jen „opisovali“ z knih a internetu.

A světe div se, věděli toho mnohem více, než kdyby se to učili zpaměti, ale to už jako učitelé asi víte. Co ale bylo důležitější? Všechny ty dovednosti, které během zpracovávání museli prokázat, že ovládají.
vesmír2
vesmír4

Celý ten průběh zpracovávání netradiční písemné práce mě přinutil se zamyslet nad současným vzděláváním. Charakter školy se pomalu ale jistě začíná měnit. Škola je všude kolem nás. A já si myslím, že je na čase začít přemýšlet nad tím, jak jednotlivé části vyučovacího procesu začít přetvářet.

 
vesmír7  vesmír12

Přestaňme říkat, že vždycky to tak bylo, a začněme to měnit. Začít můžeme třeba podobou písemné práce.

 

 

 

 

 

 

Lenka Skýbová
Mou vášní je využívání dotykového zařízení ve vyučování a díky tomu pomáhám učitelům ovládnout iPad tak, aby jejich výuka byla netradiční, zábavná a smysluplná. Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *