Kategorie: vzdělávání

Kreativní až na půdu

Možná to znáte. Probudíte se uprostřed noci a najednou víte, že to je ono. V hlavě se vám narodil nápad, řešení nějakého problému. Ale jak často se to stává, mě jen občas. Tak jak to teda udělat, když se od vás očekává, že budete „kreativní až na půdu“?

Už máte svůj cíl na příští školní rok? My ano.

Další školní rok je za námi. Bilancovali jste? My ano. V průběhu června jsem měla schůzky s jednotlivými pedagogy a kromě evaluace letošního roku jsme společně diskutovali o jejich pedagogických a osobních cílech, které si sami stanovili na příští školní rok.

Portfolio místo sešitů

Ve středu jsem na mých facebookových stránkách Dotyky kreativního učení zveřejnila fotografie přírodovědného portfolia, které používám místo sešitů. Strhla se lavina dotazů a pozitivních komentářů, které jsem fakt nečekala. Mým záměrem bylo ukázat, že lze zaběhnutý systém změnit, že lze dělat věci jinak a v neposlední řadě inspirovat ostatní učitele.

Červen – čas kontrolních prací. A nebo taky ne.

Je zrovna období, ve kterém se na školách píší kontrolní práce. Někdo ji píše za celé druhé pololetí, někdo jen z posledního probraného celku. Učitelé to tak dělají, co si pamatuji. Podle mě je na čase to změnit. Jen proto, že se to tak dělalo vždycky, to nemusíme dělat stále dokola. Pamatujete si situace, kdy jste...

Požární poplach jako nudná povinnost? Změňte to!

Požární poplach, nudná povinnost, kterou každý rok poctivě opakujeme. Scénář vždy stejný. Domluvíme se, že bude poplach, vyhlásíme školním rozhlasem a všichni opustíme školní budovu. Kdyby ale skutečně hořelo, kdo ví, jak by to dopadlo. A tak jsme se rozhodli „udělat to jinak“.

Pracovní list z mrazáku

Každý občas nemá svůj den. A to se pak dějí věci. Jeden takovýto „úžasný den“ se mi stal v úterý. Začal úplně nevinně – kopírováním pracovního listu…

Osobní rozvoj učitele není tříhodinový workshop jednou za půl roku

Ve čtvrtek jsem se po delší odmlce zúčastnila vzdělávacího semináře. Těšila jsem se, jelikož jsem lektorku znala. Její kurzy jsou vyhlášené a obsah je vždy velmi kvalitní. O to více jsem byla překvapená, jak to nakonec celé dopadlo.

Cesta, ze které není návratu

Dnes ráno jsem seděla v plné sborovně a obhajovala svou vizi před „celým světem“. A slyšela jen důvody, proč to nejde. Naštvaná a s chutí na všechno se vykašlat jsem nakonec „umlácená argumenty“ odešla. Už jsem neměla sílu bojovat proti všem a přesvědčovat je o tom, že směr, kterým jdeme, je ten správný.